305-VSL_2013.docVýchodosibiřská lajka
FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE
Secretariat General: 13, Place Albert I – B 6530 THUIN (Belgie)
02.03.2011/EN
30.03.2012/CZ
Překlad: Kateřina Samková
FCI-Standard N° 305
VÝCHODOSIBIŘSKÁ LAJKA
(Vostotchno-Sibirskaia Laika)
ZEMĚ PŮVODU: Rusko
DATUM PUBLIKACE OFICIÁLNĚ PLATNÉHO STANDARDU: 13. 10. 2010
POUŽITÍ: všestranný lovecký pes
FCI KLASIFIKACE.: Skupina 5 špicové a primitivní plemena
Sekce 2 severští lovečtí psi
Se zkouškou z výkonu.
KRÁTKÝ VÝTAH Z HISTORIE: Toto původní ruské lovecké plemeno je jedním z hlavních loveckých psů v oblasti tajgy i hornatých oblastech střední a východní Sibiře. Toto plemeno se vyvinulo z potomků tangusských, yakutských lajek a lajek z oblastí kolem Bajkalu a Amuru. První popis lajky z oblasti Amuru je z počátku dvacátého století a stal se základem standartu plemene. V roce 1947 bylo plemeno Východosibiřská lajka oficiálně uznáno, provizorní standart byl publikován v roce 1949 a finální podoba byla schválena v roce 1981.
V dnešní době je Východosibiřská lajka rozšířená především ve své původní oblasti. Jádro chovu jedinců dobrých v typu i ve schopnostech pro práci se nachází v Irkutsku. Rozšířená populace plemene je i v evropské části Ruska, především v oblastech Leningrad, Smolensk, Tver a v části regionu okolo Moskvy. Východosibiřská lajka je taktéž oceňovaná ve Skandinávii.
CELKOVÝ VZHLED: Pes střední velikosti se silnou a kompaktní kostrou. Délka těla od předhrudí k sedacímu hrbolu je mírně větší než kohoutková výška. Hlava je spíše velká a velmi silná. Svaly jsou dobře vyvinuté. Silná stavba kostí, více výrazná u psů než u fen. Pohlavní dimorfismus jasně vyjádřen.
DŮLEŽITÉ PROPORCE: Psi téměř kvadratičtí, feny mírně delší.
Poměr formátu (výška/délka): Psi: 100/104 – 109
Feny: 100/106 – 111
Kohoutková výška přesahuje výšku zádi o 1 – 2 cm u psů. U fen je kohoutková výška stejná nebo přesahuje výšku zádě o 1 cm. Délka tlamy je o trochu méně než polovina délky hlavy. Výška od země k lokti se rovná polovině kohoutkové výšky.
POVAHA / TEMPERAMENT: stálý, vyrovnaný temperament. Vitální pes s velmi dobře vyvinutým čichem a smyslem pro vyhledání kořisti a vášní pro lov, především větší kořisti. Během lovu velmi nezávislý. Přátelský, důvěřivý a milý k lidem.
HLAVA: silná, spíše velká v poměru k tělu, klínovitá, při pohledu shora tvoří rovnostranný trojúhelník. Mozková část je relativně široká, především u psů.
MOZKOVNA:
Lebka: délka lebky je mírně větší než šířka. Nadočnicové oblouky pouze mírně vyvinuté, týlní hrbol velmi dobře vyjádřen.
Stop: postupný a středně vyjádřený
OBLIČEJOVÁ ČÁST:
Nosní houba: černá a středně velká. U bílé nebo plavé barvy srsti je přípustná i hnědá barva nosní houby.
Tlama: délka tlamy je o něco menší než délka mozkovny. Z profilu je tlama klínovitá středně tupá.
Pysky: středně pevné ale ne plandavé
Zuby: silné velké bílé zuby, dobře vyvinuté a pravidelně umístěné. Kompletní (42 zubů) nůžkový skus.
Líce: lícní kosti jsou vyjádřené ale ne přehnané.
Oči: střední velikosti, oválné, šikmo uložené, ani hluboké ani vystupující a s oddaným a přátelským výrazem. Jsou tmavě hnědé nebo jakéhokoliv odstínu hnědé v souladu s barvou srsti.
Uši: vztyčené, pohyblivé, tvaru „V“ se špičatým nebo mírně zaobleným koncem. Uši jsou nasazeny široko, v rovině s očima. Ušní boltce vyvinuty středně. Vnitřní strana ucha je dobře osrstěna.
KRK: osvalený, suchý, kulatý nebo mírně oválný na průřezu. Je zhruba stejně dlouhý jako hlava nebo trochu kratší. Krk je nasazen v úhlu zhruba 40° - 50° k horizontále.
TĚLO:
Horní linie: pevná a rovná, svažující se od kohoutku ke kořeni ocasu.
Kohoutek: Dobře vyvinutý, jasně vyznačený, především u psů. Vyvýšený nad horní linií o 1 – 2 cm, středně vyvinutý u fen.
Hřbet: rovný, silný, dobře osvalený, středně široký
Bedra: krátká, středně široká, dobře osvalená a mírně výrazná
Záď: široká, mírně svažující se, relativně dlouhá
Hruď: široká, hluboká (hrudník dosahuje k lokti nebo 1 – 2 cm pod, především u psů), dlouhá, oválná na průřezu.
Dolní linie a břicho: vtažené, spodní linie mírně stoupá od hrudi k dutině břišní
OCAS: zatočený nebo srpovitý nesený přes hřbet. Srpkovitý ocas nesený aniž by se dotýkal hřbetu nebo polosvěšený je akceptovatelný. Když je zcela natažený, dosahuje k hlezennímu kloubu nebo může být o 1 – 2 cm kratší.
KONČETINY:
HRUDNÍ KONČETINY:
Celkový vzhled: nohy jsou suché, svalnaté, při pohledu zepředu jsou rovné, středně daleko od sebe a rovnoběžné. Délka přední nohy od země k lokti je rovná polovině kohoutkové výšky.
Plece: lopatky jsou dlouhé, svalnaté a mírně uloženy vzad.
Nadloktí: dlouhé, středně sešikmené, svalnaté. Zaúhlení mezi lopatkou a nadloktím je dobře vyjádřené.
Loket: těsně přiléhá k tělu, vrchol lokte je dobře vyvinut a směřuje dozadu paralelně s osou těla.
Předloktí: rovné, suché, svalnaté, kulaté na průřezu, při pohledu zepředu středně široce postavené a rovnoběžné
Záprstí: není dlouhé, mírně sešikmené při pohledu ze strany
Přední tlapa: kulaté nebo mírně oválné, klenuté s pevně sevřenými prsty
PÁNEVNÍ KONČETINY:
Celkový vzhled: svalnaté, dobře definované zaúhlení všech úhlů. Při pohledu zezadu jsou končetiny rovné a paralelní.
Stehno: středně dlouhé, uložené mírně šikmo
Koleno: dobře zaúhlené
Bérce: dlouhé, uloženy šikmo, nejsou kratší než stehno
Hlezno: uloženo téměř svisle. Při pohledu ze strany tvoří průběžnou linii procházející od sedacích hrbolů k zemi a prochází přední částí hlezna nebo mírně před ním.
Zadní tlapa: kulaté nebo mírně oválné, klenuté s pevně sevřenými prsty. Zadní tlapy jsou o trochu menší než přední.
POHYB: volný pohyb. Typickým chodem je prostorný klus, který je střídán s cvalem nebo krokem.
KŮŽE: dostatečně silná a elastická, bez vrásek a bez přebytečné podkožní tkáně
OSRSTĚNÍ:
SRST: Krycí srst je hrubá, hustá, rovná. Podsada je hustá, měkká a vlnitá. Srst na hlavě a uších je hustá, krátká a lesklá. Srst na plecích a na krku je delší než na těle a tvoří límec a na lících tvoří licousy, které jsou u psů delší. Končetiny jsou pokryté krátkou, hrubou hustou srstí, která je jen o málo delší na zadní straně předních končetin. Srst na zadní straně zadních končetin tvoří kalhoty ale bez praporců. Mezi prsty roste ochranná srst. Ocas je mohutně osrstěn rovnou a hrubou srstí a na dolní straně ocasu je o trochu delší ale nikdy netvoří prapor.
BARVA: nejtypičtější barva je černá s pálením, černá, černobílá, bílá a bílá se znaky – strakáč. Mírné skvrny na končetinách v odstínu základní barvy jsou povoleny
VÝŠKA:
Výška v kohoutku: Psi: 57 až 64 cm.
Feny: 53 až 60 cm.
VADY: jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků má být považována za vadu a vážnost, s níž je vada posuzována, má být v přímém poměru k jejímu stupni a jejímu vlivu na zdraví a blaho psa a jeho schopnost vykonávat jeho tradiční práci.
ZÁVAŽNÉ VADY:
DISKVALIFIKUJÍCÍ VADY
Pozn.: Psi (samci) musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.