JARNÍ SETKÁNÍ RADÍKOV 2008
Naše
již skoro tradiční jarní
klubové setkání se letos poprvé konalo v Radíkově
u Olomouce. V posledních týdnech před akcí jsme napjatě sledovaly
předpovědi počasí, protože deštivé dny se tvářily, že nemíní vůbec skončit a zima
nechtěla předat vládu jaru. Ale naše prosby byly vyslyšeny . V den
příjezdu vysvitlo sluníčko a zůstalo
s námi až do nedělního odjezdu.
Uvítal
nás klidný tichý areál koňského
tábora umístěného v krásných
hustých
lesích. Někteří nevěřili vlastním očím, že
5 km od Olomouce v dosahu MHD
je takové krásné prostředí mezi horami.
Ubytování bylo odpovídající. Měli
jsme
zajištěnou plnou penzi včetně různých diet. Domluva
s personálem ohledně
jídla jednu chvilku zaskřípala, ale po dohodě se
vše postupně doladilo.
Během
středy jsme se postupně sjížděli, ubytovávali a seznamovali. Odpoledne jsme
rozdělily psovody s pejsky do tří výcvikových skupin, a to na začátečníky,
mírně pokročilé a středně pokročilé, kteří uvažovali o možnosti složení zkoušky
ZOP. Skupiny si rozdělily Jitka Dopitová, Milada
Dostálová a Tereza Sorbiová, která ač není členem
klubu, nám velmi ochotně vyšla vstříc.
Večer jsme se sešli u ohýnku, kde vyletělo pár špuntů od šampaňského na
uvítanou.
Ve
čtvrtek a v pátek jsme se věnovali intenzivnímu výcviku, ale byl čas i na
psí hrátky a soutěže. Agilitové překážky si
s chutí vyzkoušeli všichni pejsci a i děti se na překážkách vyřádily. Moc
se líbila ukázka tance se psem Ivany Peškové a její fenky Balů.
Další velké poděkování patří
Ireně Kroupové, která přijala naše
pozvání a
přispěla svými znalostmi etologie psa. Ve čtvrtek večer
nám udělala vynikající
přednášku, kterou si všichni posluchači se
zaujetím poslechli a dokonce
konkrétně vyzkoušeli na vlastních psech. Bylo
kouzelné sledovat smečku volně
pobíhajících psů po celém areálu.
Samozřejmě došlo i k drobným
šarvátkám, které
si psi sami mezi sebou vyřešili bez našeho zásahu
a báječně se spolu
vyřádili. Další obdiv sklidil
Zdeněk Berka, který s sebou přivezl musherský
vozík. S NO Benem a lajkou
Britou nám předvedl, jak i tento sport psy baví a
dokážou si to užívat. Jedno
dopoledne jsme věnovali i přípravě
psa na výstavu, jeho předvedení, měření a počítání zubů.
V sobotu vypukl náš velký den a pár odvážných, kteří pilně
trénovali, ráno nastoupili ke zkoušce ZOP. Tato
zkouška je zaměřena na základní poslušnost a ovladatelnost psa a to dokonce i
ve skupině dalších psů. Další podmínkou splnění je i manipulace se psem, kdy se
musí nechat přenést svým pánečkem a následovně i cizí osobou, což mohou
majitelé zúročit v běžných životních situacích. I chůze po nepříjemném
terénu prověřila jejich vyrovnanou psí povahu. Posuzování se zhostil dlouholetý
rozhodčí a kynolog pan Štibora. Tento rozhodčí zná dobře povahu našich seveřanů.Na
kynologickém cvičišti, které vede, má pod svým patronátem kareláky
Arika a Akima. Konkrétně na Akimovi
nám po skončení zkoušky ukázal, jak karelák umí
ohlídat svěřený předmět a také jak jej to naučit. Všichni nastoupení zkoušku
splnili, někteří výborně, jiní s drobnými chybkami. Tato zkouška byla
motivací pro všechny:
-ti , kteří zkoušku splnili si ověřili, že jejich práce se psem má
smysl a příští rok můžou zkusit i vyšší stupeň.
-ti, kteří se zkoušky nezúčastnili, mají před sebou cíl do příštího
roku.
A tak jsme mohli v sobotu večer zkoušku náležitě oslavit.
Nedělní dopoledne jsme věnovali zhodnocení celého soustředění,
předávání diplomů a odměn. Ještě jsme si na závěr společně pocvivičili
a po obědě jsme se rozjeli k domovům.
Celkově
se nás s různými obměnami v Radíkově sešlo 41
lidí a 21 pejsků. Pevně věříme, že
se těch pět dní všem líbilo, že odjížděli spokojení a s hromadou nových
informací a poznatků a že se příští rok minimálně ve stejném počtu znovu
setkáme!
Za realizační tým:
Milada Dostálová a Jitka Dopitová
přeposílám ještě hodnocení účastníků. Bylo by dobře je také zveřejnit.
Jen bych požádala, aby ve Zpravodaji ty fotky byly " čitelné" ne jako z
výstavy. Děkuji M.M.D.
Dobrý den Milado,
chtěla bych ještě jednou poděkovat za minulý prodloužený víkend, kdy
proběhlo setkání chovatelů Lajek a Karelských medvědích psů v Radíkově jako
člověk, který s chovem začíná jsem získala spoustu rad, jak se psem
zacházet, jak s ním komunikovat a jak on komunikuje se mnou. Myslím si, že
nejen pro začátečníky jako já, ale i pro zkušené chovatele byl tento víkend
přínosem. Psi si vyhráli, poběhali, něco se naučili, byli prostě spokojeni.
A to je na tom to nejlepší.
Díky Marie Bražinová s Nurkou.
V dňoch 7.- 11. 5. 08 sme sa zúčastnili stretnutia chovateľov karelských
medvedích psov a lajok. Prišli sme na pozvanie našej chovatelky p. Milady
Dostálovej. Stretnutie sa konalo vo veľmi príjemnom prostredí Radíkova v
kempe Pod věží. Od prvého dňa bol pripravený zaujímavý program. Nenudili sme
sa a určite nie ani náš pes. Radi sme si zopakovali výcvik poslušnosti a
agility. Vypočuli sme si prednášky o psej psychológii, o musherstve a
dogtrekingu. Vo voľnom čase sme sa venovali prechádzkam po okolí. Zúčastnil
som sa aj predchádzajúcich stretnutí, a môžem povedať, že bol viditelný
pokrok v organizácii, čoho dôkazom je aj stúpajúca účasť. Týmto chcem chcem
vyjadriť vďaku za to množstvo času a energie ktorú do tejto akcie
investovali p. Dostálová a p. Dopitová.
Martin Varga
Bratislava
Setkání na Radíkově ve mě zanechalo velice příjemné pocity. Byl jsem
překvapen
okouzlujícím prostředím
místa setkání i množstvím pejsků a jejich páníčků kteří se rozhodli přijet.
Tato výzva nešla odmítnout, vždyť kdy má člověk a jeho pejsek možnost
poměřit
a prověřit své znalosti a zkušenosti ve smečce sobě rovných.
Vždyť možnost pustit svého pesana do smečky sobě rovných se naskytne
málokdy,
mít možnost sledovat jak si vede, jak se vyrovná s ostatními je neocenitelná
pro oba(pán i pejsek). Tato zkušenost se určitě dá zůročit v další práci
se psem.
Dalším plusem pro mě byla možnost výcviku psa a potažmo i mě v
ovladatelnosti.
Byl jsem překvapen jak je pes schopen se během pár hodin naučit věci, které
do té doby nedělal, a páníček také.
Možnost podělit se o zkušenosti z výcviku, řešení různých více či méně
problémových
situací které mohou nastat nebo se již stali, sem určitě patří. Kde jinde
si o těchto věcech, ale i mnoha jiných popovídat než na takovémto setkání.
A kde jinde se dobře pobavit a odreagovat od shonu života než tady.
Takže veliký Dík všem, kteří toto
setkání uspořádali a dotáhli do
úspěšného
konce. A těšme se na další setkání.
Zdeněk Berka
Setkání se mi líbilo moc, i když jsem si připadal trochu nesvůj - přece jen
jsem byl ve větší společnosti psů a lidí po delší dobu s Césarem poprvé.
Nejvíc se mi líbilo volné setkání se stejně postiženými lidmi
(nejpříjemnější bylo sdělování si drobných pocitů a zážitků s našimi
miláčky - člověk vidí, že ostatní psi i lidé se chovají přibližně stejně,
mají obdobné starosti a problémy a to dodává chuť se s nimi vypořádávat).
Ostatní program byl zajímavý, ale beru ho
spíše jako náplň času - zajímavé
zpestření, ale důležitější mi připadalo podívat se na ostatní psi a jejich
vztahy k páníčkům. Z "přednášek" mě nejvíc zaujal samozřejmě dogtrekking,
Ceasara pak, myslím si, překážky z agility.
A hlavní přínos - myslím že se náš
vztah s Césarem po setkání posunul o skok
výše - nejen společnými zážitky v
Radíkově, ale i korekcí chování poté
doma
a znovu nabuzenou chutí rozpohybovat zažité stereotypy a zkusit to lépe (to
je ale odporné klišé - ale je to tak), ovlivněnou pobytem v Radíkově.
Zdraví Čestmír a Caesar
Ahoj Milado,
pobyt v Radíkově byl pro nás určitě přínosem.Získané poznatky určitě
využijeme při výcviku naší Citinky,Někdy se nám daří a nestačíme Citi
chválit,ale jsou okamžiky,kdybychom ji prodali.Asi jsme málo důrazní.Jinak
malé mínus bychom dali za to stravování,bylo ale vice toho pěkného.Hezké
chvilky prožité se všemi,krásné
okolí,příroda.No a to počasí,lepší
jsme si
nemohli přát! Trochu mi bylo líto Citinky,že se hárala a že jsem ji
nepustila na volno mezi ostatní pejsky.Nožku má v pořádku,asi tři dny
pokulhávala a pak to už bylo dobré.
Moc jsem se nerozepsala,píši o službě.Hezkou neděli.
Eva
Ahoj Milado,
po poradě s Cortezem je naše hodnocení akce následující:
prostředí - krása
program - paráda
počasí - super
lidičky a pejsci - úžasný
ubytování - naprosto ideální
strava - jíst se to dalo ale ......
Celkově úžasná akce a ještě jednou moc děkujeme, že jsme se mohli zúčastnit.
Krásný den.
Aleš a Cortez
Radíkov - pohoda, relax
Když jsme se s manželem, dcerkou a Harym chystali na prodloužený víkend do
Radíkova, byla jsem kapánek nervózní a nevěděla jsem, co nás ty tři dny
čeká. Měla jsem obavy, zda jeden a půl roční dítě zvládne ubytování v
chatkách, zda bude manžel ochoten cvičit s Harym celé tři dny ( když se
jinak doma střídáme), také počasí nebylo
zcela jisté. Měla to být vlastně
naše první malá společná dovolená.
Komplikace na cestě, díky uzávěrám a špatnému značení, klidu
nepřidali, ale pak ...
Přijeli jsme na Hanou, kde my horalé z Valašska uštěpačně říkáme, že
největší hora je krtčí hromádka.
Stoupání z Velké Bystřice už dávalo
tušit,
že krtek byl nějak pilný a hromádka se změnila na docela obstojnou
pahorkatinu s překrásnými smíšenými lesy.
Na Chatu Pod Věží jsme museli zařadit dokonce rychlostní stupeň 2 a pak
vítězoslavně dorazili mezi vás..., mezi pohodáře, mezi lidi, kteří jste
ochotni trávit volno se svými čtyřnohými miláčky, kteří jste pro nás
nachystali jeden z našich nejpříjemnějších víkendů v poslední době.
To, že jsme měli doma rošťáka (Haryho), kterého jsme se snažili
krotit, jsme věděli, ale že jsme tomu sami vinni, nám bylo decentně
naznačeno a zbytek jsme si domysleli sami.
Tři dny jsme naslouchali, cvičili, snažili se zapamatovat co nejvíce
informací od lidí, kteří V Ě D Ě L I !!!!!
A CO NA TO NÁŠ HARY: (budu tlumočit z karelštiny) "Tolik hezkých holek jsem
kolem sebe neměl nikdy, tolik soků také ne, ale bylo mi mezi vámi skvěle.
Vyblbnul jsem se dosytnosti a mí pánové už snad taky přišli na to, že jsem
povaha "karelská" - dobrák, se kterým se dá ledacos, jen se musí vědět jak."
Tak Vám všichni děkujeme a brzy na viděnou Hary (Homer Pikimusta), Eliška,
Ondra a Ivanka Divínovi
Ahoj Jitko,
jsme moc rádi, že jsi nás pozvala na to setkání v Radíkově. Pět dnů
strávených ve společnosti tak skvělých lidiček uteklo jako voda a my se
teprve teď dostáváme do normálních kolejí. Jedinou chybu, kterou tohle
setkání mělo, bylo to, že muselo skončit. A naše Dora z toho všeho nebyla
vůbec unavená. Jen teď pořád teskní po všech jejích psích kamarádech. A mi
se stýská po tom klidu, který jsem tam měla na svého psa.
Tobě, Miladě i Terezce děkuji, že jste se nás tak bezvadně ujaly a
vysvětlovaly spoustu věcí okolo našeho plemene, o kterých jsem neměla ani
tušení. Taky děkuji paní Kroupové,
která nám vyprávěla o chování pejsků
a
vysvětlila nám proč se chovají zrovna tak, jak se chovají. No a v neposlední
řadě bych ráda poděkovala panu rozhodčímu (jméno mi vypadlo) za jeho ochotu
si se mnou povídat o problémech mého psa.
Už teď se těšíme na další takové setkání.
S pozdravem
Eva "Čmelíková"